zpět na seznam alb

CRAZY PŘÍBĚHY 1996

seznam textů na stránce

Krásný holky v týhle zemi maj, pro šoféra učiněnej ráj. Dvanáct, patnáct, dvacet je jim let, u silnice E 55.

Krásný holky v týhle zemi maj, pár feniků          a hned vše ti daj. Stačí jenom pár německejch vět u silnice E55.

ref.: Holky jsou to otužilý i když padá sníh,     na zmrzlejch nohách modrý žíly, přesto na rtech smích.

Krásný holky v týhle zemi maj, za pár marek nabídnou ti ráj. Ať jsi mladík, nebo starej kmet, u silnice E 55.

ref.: Lezou k tobě do kabíny, smog jim dejchá  z úst. Nesmíš se bát blech a špíny když nechceš mít půst.

Krásný holky v týhle zemi maj, drobek lásky    a pak hned gúd baj. Vyléčíš se doma za pár let, ze silnice E 55. Ze silnice E 55.

2 - Chajda bez vody

3 - Teď mám vokno

4 - Milenci a kosové

5 - Tváře lásky

6 - Říkal jsem jí Blackie

7 - Zlaté hodinky

8 - Klásek a sedmikráska

9 - Šle

10 - Pomněnka a petrklíč

11 - Mariána z poruby

12 - Drákulova smrt

13 - Moje žena Alice

14 - Pár cigaret a whisky

15 - Ohňovej náklaďák

zpět na seznam alb

Dostal jsem od tety Vely krásnou chatu na neděli, na Vánoce i ostatní svátky. Předělaná byla zbrusu ze starýho trolejbusu, měla ještě na střeše dvě kladky.

ref.: Měla schůdky a dva vchody, nikde ale kapka vody, všude kolem jenom štěrk a kámen. Tak jsem uříz tenkej proutek, prolézal tam každej koutek jestli někde neobjevím pramen.

Asi jsem vzal vadný proutí, virgule se špatně kroutí, jen  k sousední chajdě zdvíhá rámě, pak mý kroky vede líně až k sousedce do předsíně, známě místní povětrné dámě.

ref.: Tam se proutek mění rázem, kroutí se      a míří na zem, svíjí se jak anakondy mládě.  Na sousedku oči zvedám, tady je to, to co hledám, tady jsou snad zakopaný kádě.

Nechtěla už slyšet více, hned mě tlačí do ložnice, pod přívalem jejích slov já rudnu.  Tam mi řekla: Moje zlato, mě jsi hledal, co ty na to?! Teď už můžeš začít vrtat studnu!

ref.: Přemáhám ty ďábla svody, honem prchám do přírody od tý žhavý, odbarvený krásky. Omlouvám se v prostřed schodů, že tu hledám pitnou vodu a ne žádnej pramen vilný lásky.

Dáma ztuhla, stiskla rety už u prostřed mojí věty zakvílela, že jsem pěknej floutek. Ať zmizím v chatě svojí tety a nelezu k ní na zálety, hned jak se mi začne kroutit proutek.

ref.: Utíkám z tý chajdy "Družby", než ta ženská plná tužby poštve na mě vypasenou dogu. Prchám raděj do hospody dát si pivo místo vody, nebo hrnec vařícího grogu.

16 -Vdova kostlivcova

17 - Proklatej vůz

18 - Strýček adamita

19 - Trapas na Elm Street

20 - Jó, to byl den

Čau, to jsem rád, že vás zase vidím! -

Jednou ráno po sobotě, jsem se cejtil jak kůl   v plotě, tak jsem zobal ňáký prášky a rumem zapíjel. Jeden kámoš se tu stavil, říká: Že by rád moc slavil, takže večer bude mejdan, jestlipak bych nepřišel?

Já mu povídám: oukej, to je nápad dobrej, nahmatel jsem flašku, sezobal pár prášků, ještě pár, další pár a pak nevím, co se dělo dál.

ref.: Měl jsem páru teď mám vokno, měl jsem páru teď mám vokno, měl jsem páru, ale co     s tím. Měl jsem páru teď mám vokno, měl jsem páru teď mám vokno, měl  jsem páru a houby vím.

Sedm měsíců mám v očku, jednu exkluzivní kočku, když mě vlezla pod peřinu, jó to byl pro mně hit. A když ráno zase vstala, "Tak co, dobrý?" se mě ptala, "Jak se cejtíš moje lásko?". A já musel připustit:

ref.: Měl jsem páru teď mám vokno, měl jsem páru teď mám vokno, měl jsem páru, ale co     s tím. Měl jsem páru teď mám vokno, měl jsem páru teď mám vokno, měl  jsem páru a houby vím.

Já se nevymlouvám na nic, nejsem svatej, nejsem panic, ve svým životě jsem spáchal spoustu různejch blbostí. A až jednoho dne     k ránu, půjdu před nebeskou bránu, na otázku: "jak jsem tady žil?!", odpovím s lítostí:

ref.: Měl jsem páru teď mám vokno, měl jsem páru teď mám vokno, měl jsem páru, ale co     s tím. Měl jsem páru teď mám vokno, měl jsem páru teď mám vokno, měl  jsem páru a houby vím.

zpět na seznam alb

Za ruku se spolu vedli, pak si sedli svorně na zem. V trávě pod velikou jedlí, oba vysvlékli   se rázem. Ty dva nahé z pampelišek, ty dva  co jsou už i bosi, z jedle mezi změtí šišek, sledují dva černí kosi.

ref.: Ezop to byl bajky král, ale jak to bylo dál?

Kos hned péří načepéří, natřásá se v jednom kole. Pojď to milá před večeří, zkusit jako ti dva dole. "Ne můj milý, padá rosa a taky se trochu stydím, navíc je tu pěkná kosa a tam dole tam jsou lidi.

ref.: Ezop to byl bajky král, ale jak to bylo dál?

Počkej až ti lidé přece skončí svou milostnou báji. Kos však náhle mizí v lese, fr..fr..fr.. a už je v háji. Ti dva nazí z pampelišek unaveni dole sedí, kosice však vprostřed šišek na ně jenom smutně hledí.

ref.: Nad Ezopa nikdy není, mějme z toho poučení!

Poučení tu maj lidi a ne jenom černí ptáci, holka co se pořád stydí, hodně v životě pak ztrácí. Vyčkáváním rostou vrásky, myšlenky jsou samej mráček a než dojde ke hrám lásky, ulítne jí krásnej ptáček.

ref.: Pípípípípí.....pípípípí....

Miloval se medvěd s vosou na Velikej pátek. Vosa za čas porodila sedm medvíďátek. Po mamince drobná těla přeštípnutá v sedle,       ze zadečku jim však čněla žihadla jak jedle.

ref.: Lásko, bože lásko tvou je to jen vinnou. Tvář ty svůdná zrádná krásko, máš pokaždý jinou.

Políbil jsem ropuchu a z ní krásná paní,         za odměnu slíbila, že splní mě tři přání. Když vidím jak se v bocích vlní lehce se dám zviklat, ať mi přání jedno splní, ale za to třikrát.

ref.: Lásko, bože lásko tvou je to jen vinnou. Tvář ty svůdná zrádná krásko, máš pokaždý jinou.

Na Smíchovským Salónu mám dívku oblíbenou, nabízím jí láhev rumu když bude mou ženou. Její krása duši leptá dává lásce průchod, když chci pusu tak se zeptá, jak mám velkej důchod.

ref.: Lásko, bože lásko tvou je to jen vinnou. Tvář ty svůdná zrádná krásko, máš pokaždý jinou.

Nejradši mám svojí ženu s tou se žije lehce, když zalezem pod peřinu nic vode mně nechce. Ať o lásce, kde kdo zpívá, že je "čágo-bélo". Láska to je soudek píva, knedlo, vepřo, zélo.

ref.: Lásko, bože lásko tvou je to jen vinnou. Tvář ty svůdná zrádná krásko, máš pokaždý jinou. Lásko, bože lásko tvou je to jen vinnou. Tvář ty svůdná zrádná krásko, máš pokaždý jinou.

zpět na seznam alb

Říkal jsem jí Blackie a měl jsem jí moc rád. Říkal jsem jí Blackie a toužil s ní jít spát a Bob co u pultu s ní seděl, se jako blázen začal smát.

ref.: Já, využil chvíle kdy Bobík karty hrál. Já, mu dých na brýle a Blackie jsem mu vzal, teď uháním s ní nocí, teď se cítím jako král.

Štíhlý hrdlo líbám a hýčkám její bok. Štíhlou Blackie líbám, když můj kůň ztrácí krok. Tohle Bob svým lasem umí, já k zemi padám jako žok.

ref.: Vzal mi malou Blackie a tmou zní jeho smích. Vzal si malou Blackie mně přímo na očích, pak to co zbylo z mojí lásky, pohodil      u nohou mých.

Z trávy Blackie zvedám, že najdu pro ní hrob. Pár kapek v ní hledám, ale pak jsem do ní kop, co z prázdnou lahví Black and Whitu, když co  v ní bylo dopil Bob.

rec.: Kdoví, jak to tenkrát vůbec bylo. Mně      s těch pár hltů Blackie, co jsem stačil na začátku cesty vypít, bylo ještě dlouho zle.       A Boba, toho už nikdy nikdo neviděl.               A hostinskej si ještě dlouhou dobu ztěžoval chlapům v nálevně, že mu nějakej parchant ukrad jed na krysy, kterej měl ve flašce od whisky. Tak nevím....

Mám já zlaté hodinky, lesknou se na slunci. Nejsou žádný chudinky, maj dva zlatý punci. Hola hej, hola hej - Hola hej, hola hej - Hola hej, hola hej - Maj dva zlatý punci - hola hej.

Mám já zlaté hodinky, lesknou se jak slunce, nejsou žádný bublinky. Vážejí dvě unce - Hola hej, hola hej - Hola hej, hola hej - Hola hej, hola hej - Vážejí dvě unce - hola hej.

Včera moje hodinky, možná z mojí vinny. Hapali mi chudinky, rovnou do latríny. Hola hej, hola hej - Hola hej, hola hej - Hola hej, hola hej - Rovnou do latríny - hola hej.

Mám teď zlaté hodinky, ale v hnědém futře. Zeptám já  se maminky, jestli mě je utře. Hola hej, hola hej - Hola hej, hola hej - Hola hej, hola hej - Jestli mě je utře - hola hej.

Hola hej, hola hej - Hola hej, hola hej - Jestli mě je utře hola hej - hola hej!

zpět na seznam alb

ref.: Ví se, že láska má čarovnou moc, miluje den, ale i temnou noc. Láska se rodí i za vlahých rán i tam co uzraje ječmene lán.

Za malou mezičkou uzrál už klas, u trsu bělavých u sedmikrás. Všechny ty kvítky bílou barvu maj, jenom ta malá má růžovej kraj.

ref.: Klásek se ve větru vlní jak had. Teď už ví koho má na světě rád, chudobku krásnou co   v tváři má růž a teď jí ukáže kdo je tu muž.

Klásek se naklání k dámě všech dam a pak     jí vyzvání lásku jak trám. Má milá květinko, spánku už nech! Já tě teď opýlím lehce jak dech.

ref.: Kráska se zapýří sklopí svůj květ, můj milej klásku  je dvanáct a pět, nech si svůj pyleček, blizny mám půl, vlít na mě čmeláček tlustej jak vůl.

ref.: Žlutavej ječmínku nemarni čas, když plný pylu je tvůj mužný klas. Jinak zplaníš jak          u plotu pejr, v lásce tě přehoní kdejakej vejr.

ref.: Ví se, že láska má čarovnou moc, miluje den, ale i temnou noc. Láska ...................

Dostal jsem od tety Sandry, k svátku krásný hnědý kšandy. Prý je šlohla bez slov díků,     na trhu hned vedle fíků.

ref.: Pro je to škola tvrdá, teta je na kšandy hrdá, musím říkat: Lidé hodní. Tyhle kšandy,  ty jsou od ní.

Vera Cruise je plný srandy, na nároží věšej kšandy. Všichni teď ze mě maj psinu, tak jsem se rozhodl k činu.

ref.: Použil jsem levou kšandu na mou milou tetu Sandru, ta už teď nic nepoví, visí na ní      v podkroví.

Teď za rakví tety Sandry, jdu jen s pravou půlkou kšandy. Jí na počest její smrti, kalhoty mám na půl žrdi.

ref.: Strejda protrh pohřbu ticho: Hned si zandej nahý břicho! Po funusu tety Sandry, koupím ti hned nový kšandy!

ref.: Vrhám na něj pohled vilný, když kšandy, tak ale silný! Ať po nich není hned veta, vážíš mnohem víc než teta.

zpět na seznam alb

Na palouku petrklíček obrací se ráno (ráno),    k pomněnce zda má ho ráda, ať hned řekne, áno (áno).

ref.: Můj ty milý petrklíči kdepak je to v knížkách psáno (psáno), že ti to hned musím říci, řeknu     ti to zítra ráno (ráno).

Ráno mu však neřekla nic, nedočkal se slávy (slávy). Neb na místě jejich lásky začly se pást krávy (krávy).

ref.: Pomněnka a petrklíček neskončili vůbec slavně (slavně), ocitli se v mžiku svorně, jedné staré krávě v tlamě (v tlamě).

Tak prolezli slez i knihu, bachor a tak dále     (a tak dále). Až se octli zase venku, v trávě nenadále (nenadále).

ref.: Marně hledá petrklíček, pomněnku svou krásnou hodnou (hodnou), neboť teď maj jak tam ležej, oba barvu vzácně shodnou (shodnou). Neboť teď maj jak tam ležej, oba barvu vzácně shodnou (shodnou). - shodnou ....

rec.: Haló... -

-...... Tady Karel, Ostrava - Poruba. Miloval jsem Mariánu a vona mě taky, ale najednou   si zbalila pingel a odjela do Prahy. Prosim vas, najděte ju tam a složte pro ňu, nějakó tu pisničku, ne. Takú, aby sa ke mě vratila. Děkuju.

....Milý Karle, Ostravo - Porubo. Tvou Mariánu jsem našel, ale bohužel, taky poznal. A právě proto jsem se rozhodl, že nenapíšu píseň pro ni, ale radši pro tebe, Kájo!

V neděli hned po ránu před Národním divadlem, potkal jsem Mariánu, co chodívala s Karlem. Já se přilíp na ní jako tmel, pod lípou na předmostí a jen jemně jsem jí stisknul k tělu kousek pod klíční kostí.

ref.: Zbav mě svých chlípných otěží a sundej ze mně pracky! Půjdem raděj k nábřeží, krmit bílí racky.

Láska stahuje mi hrdlo a kdesi šumí splav. Mávám tady jako trdlo rackům na pozdrav. Racku, racku, ptáku vzletný, s chutí kop bych tě, vrátil ty´s mi pozdrav letmý, mám ho na ksichtě.

ref.: Tak nedělej si Karle dráma, s pár životních facek, na tebe kálí Mariána a na mě už i racek.

ref.: Tak nedělej si Karle dráma, s pár životních facek, na tebe kálí Mariána a na mě už i racek. Tak nedělej si Karle dráma, s pár životních facek, na tebe kálí Mariána a na mě.......už i racek.

zpět na seznam alb

Před pár léty, na zájezdu, katastrofa hotová. Máme hotel hned u vjezdu do starýho hřbitova. Na pokoji, v temný noci navštívil nás chlípnej upír. Vlez k nám oknem o půlnoci, na hlavě měl punk a tupí.

Pod frňákem bíbra s chmýří, fráček jako ňákej grand. Vzadu křídla netopýří, zuby jako elefant. Strach mý nervy zvolna deptá, pryč je klid co byl tu prve. Už se sklání,  pak se zeptá, jestli prej jsem dárcem krve.

Už se sklání, div si neleh, hledá tepnu kam by vnik. Ukážu mu tedy pelech, kde si chrní bubeník. Upír nalít  na mý kličky, když mu v oko kámoš vpad. Hned se mu vkous do tepničky    a začal jako včelka sát.

A pak mu ztvrdla papula, jak natřená klíhem. Umřel  hrabě Drákula, na otravu líhem.

Moje žena Alice ještě žádná babice, už je zase zpátky v městě. Bedny, kufry, krabice, byla přes rok v Africe na služební, dlouhý cestě.

Večer spustí Alice, že o proti Africe, jsou prej tady rána chladná. Pak se zimou rozklepá, tak jsme zašli do sklepa pro roury a starý kamna.

Tam mi řekla: Muži můj, chvíli tady při mně stůj. Já zahodil tál i rouru a hned jsme se s Alicí, jak to dělaj králíci milovali v černým mouru.

A hned v příštím měsíci, náhle mojí Alici pohltily noční stíny. Když už myslím na fámy    z porodnice volá mi: Táto máš dva krásný syny.

Málem mě to umučí, když z jejího náručí beru ty dvě krásný děti, koukám jako spařený, klucí jsou potažený celý tmavě černou pletí.

Nemůžu bejt nad věcí, přemejšlím teď nad pecí, nad tím maurem, starou rourou. Nevím proč mí přátelé, ptaj se od tý neděle, proč se tahám dál s tou courou.

Ještě větší mívám splín, vždycky když se zahledím na kamna a černou rouru. Jak mý děti proboha, mohly dostat od Boha barvu kůže z toho mouru.

zpět na seznam alb

rec.: Zhasněte cigarety, zašpuntujte lahve...

Už dávno projíždím prérií sám, dávno je pryč láska velká jak trám. Dávno je tomu co řekla mi Joe, ty víš, že nemůžu nikdy být tvou.

ref.: - Pár cigaret a whisky z mý lásky jen zbyly, tyhle  dvě věci vždy u sedla mám. Pár cigaret    a whisky mi   krátí chvíli, s nima si nestejskám   i když jsem sám.

rec.: Varování ministra zdravotnictví: "Kouření škodí zdraví!"

Už dávno mi řekla ať přestanu pít, takhle že dál už to nemůže jít a že jsem den ze dne stále bledší, pití a kouř, že prej mně nesvědčí.

ref.: - Pár cigaret a whisky z mý lásky jen zbyly, tyhle  dvě věci vždy u sedla mám. Pár cigaret    a whisky mi   krátí chvíli, s nima si nestejskám   i když jsem sám.

rec.: Varování ministra mlékárenství: " Alkohol škodí zdraví!"

Už dávno jí tvrdím, že pořádnej muž, v patnácti kroutí si cigáro už. Už dávno tvrdím, že marnej vede boj, kdo whisky nepije, není kovboj.

ref.: - Pár cigaret a whisky z mý lásky jen zbyly, tyhle  dvě věci vždy u sedla mám. Pár cigaret    a whisky mi   krátí chvíli, s nima si nestejskám   i když jsem sám.

rec.: Varování: "Všechno škodí ........"

Když jsem přijel do Breektownu prožít ňákej flám, lokál jindy plnej klaunů pro sebe jen mám. Na ulicích vymetýno nikde žádnej vůz, jeden černej srká víno, zpívá tichý blues.

Po městě kde nikdo nezná v pátek klid a mír, kde prej straší stvůra hrozná "Ohniváckej TIR". Každej pátek v podvečeru se tu vynoří a pak   v dálce na severu, zmizí v pohoří.

Proletí a všechno spálí co je na dohled. Vraky aut se kolem válí, který z cesty smet. V pátek tady práce stojí, je to hromskej den. Breektownu se každej bojí vyjít z domu ven.

ref.: Ohňovej náklaďák, rudej pták ohnivák. - Ohnivák

Když barmana nad panákem ptám se kdy        a jak, chtějí skončit s ohnivákem, vykulí jen zrak. Pak zašeptá: Milej synu, no tak něco zkus. Rozhod jsem se tedy k činu, nabourat ten vůz.

A že byl pátek podvečer teď zrovna akorát, jakoby mi po ledvinách jezdil vostrej drát. Vynořil se nad obzorem,  jako žhavej cín, září jako slunce kolem a tak zmáčknu plyn.

Stroj se řítí proti stroji teď mu lekci dám, chce se vyhnout snad se bojí, nemá ale kam. Vrážím do něj bez brždění, zatajuju dech, čekám ránu, zaskřípění, jak se kroutí plech.

ref.: Ohňovej náklaďák, rudej pták ohnivák. - Ohnivák

Žádnej náraz, žádný rány, žádnej řinkot skel. Jako bych vjel do nirvány a ne do pekel. Žádnou srážku s náklaďákem neprožil jsem líp, projel jsem tím ohnivákem jako vzduchem šíp.

Při pohledu do zrcátka vidím za vozem, že to strašný monstrum zkrátka pohltila zem. Když pak vlítnu v euforii doma do dveří, stejně tý mý historii nikdo nevěří.

To že mám hlavu bez vlasů a v tváři rudej cejch, prej ztropil jeden z mamlasů, co režnou na mě dejch. No ať to byly hrátky faunů ať jsem třeba snil, ohnivák však u Breektownu   už se nezjevil.

ref.: Ohňovej náklaďák, rudej pták ohnivák. - Ohnivák

Od tý doby prej v Breektownu hlasem voličů, má teď město novou saunu místo hasičů. Prej tam v pátek v podvečeru ňákej hašišák, rozmlátil jim namaděru auťák - hasičák.

zpět na seznam alb

rec.: Vdova kostlivcova - sexy horor.

Dostal jsem od tety Lotky, k svátku láhev plnou vodky. A že měl měsíc zrovna nov, já šel jí vypít na hřbitov.

Tam na zídce jedné hrobky, já ulévám si do nádobky. Pak asi jsem si trochu schrup, neb půlnoc je tu coby dup.

V tom se hrobní kámen zvedá, leze ven postava bledá. "Chci tvou lásku!" kostra volá, "Já jsem vdova kostlivcová".

Zuby cvakaj, kosti chrastí, klouby skřípou, já jsem v pasti a když jedna bila z věže, svou čest já tam ztratil v leže.

Od té doby hopky, hopky, chodím v noci mezi hrobky. A Když ráno kohout budí ves, ztahanej jsem jako pes.

Uběh rok, už ze zvyku, zas jdu k známýmu pomníku. A co zřím snad je jen sen, ztuhnu jak bleskem zasažen.

Na mramoru, na hrobečku, sedí pět malejch kostlivečků. Dělaj paci, paci, pacičky, my chcem eště sestřičky.

Čtyři bytelný kola, má náš proklatej vůz, tak ještě pár dlouhejch mil, zbejvá dál, tam je cíl     a tak zpívej - Santa Cruz.

ref.: Polykej whisky a zvířenej prach, nesmí nás porazit strach. Až přejedem támhle ten pískovej plát, tak nemusíš se, už rudochů bát.

rec.: "Gorgi už jsem celá roztřesená. Zastav!" - "Zalez zpátky do vozu, ženo!"

Jen tři bytelný kola, má náš proklatej vůz, tak ještě pár dlouhejch mil, zbejvá dál, tam je cíl    a tak zpívej - Santa Cruz.

ref.: Polykej whisky a zvířenej prach, nesmí nás porazit strach. Až přejedem támhle ten pískovej plát, tak nemusíš se, už rudochů bát.

rec.: "Tatyntu, tatyntu, už mám plnej nocnícek". - "Proboha synku, to není nočníček, to je soudek s prachem!"

Už jen dvě bytelný kola, má náš proklatej vůz, tak ještě pár dlouhejch mil, zbejvá dál, tam je cíl a tak zpívej - Santa Cruz.

ref.: Polykej whisky a zvířenej prach, nesmí nás porazit strach. Až přejedem támhle ten pískovej plát, tak nemusíš se, už rudochů bát.

rec.: "Proboha synu, vždyť jedeme jak s hnojem:" - "Jó, koho jsem si naložil, toho vezu!"

Už jen jediný kolo, má náš proklatej vůz, tak ještě pár dlouhejch mil, zbejvá dál, tam je cíl    a tak zpívej - Santa Cruz.

ref.: Polykej whisky a zvířenej prach, nesmí nás porazit strach. Až přejedem támhle ten pískovej plát, tak nemusíš se, už rudochů bát.

rec.: "Georgi, když já se strašně bojím indiánů!" - "Zatáhni za sebou plachtu ženo a mlč!"

Už ani jediný kolo, nemá náš proklatej vůz, tak ještě pár dlouhejch mil, zbejvá dál, tam je cíl    a tak zpívej - Santa Cruz.

ref.: A polykej whisky a zvířenej prach, nesmí nás porazit strach. .......indiáni....jsem střelenej...apod.

zpět na seznam alb

Když mě můj tatíček vystěhoval z bytu, vzal mě k sobě strýček z klubu adamitů. - Jó, já se moh jen smát.

Adamité mnohou mládež prý jen kazí, všude kde jen mohou choděj zcela nazí. - Jó, já měl strejdu rád.

Ženský od naproti, zcela nepokrytě, skrz okno ho fotí,  jak si chodí v bytě. - Jó, já se musel smát.

Strejda neznal míru, hned se ženám dvořil, chodil po kvartýru jak ho Pán Bůh stvořil. - Jó, já měl strejdu rád.

Žil jsem se svým strejdou, sledoval ty hrátky do chvíle než začly Velikonoční svátky. - Jó, já se přestal smát.

Barvil jsem já k ránu, všechny možný vejce, pak jsem dostal ránu, měl jsem v cestě strejce. - Jó, to nemělo se stát.

Ženský od naproti volají na strýce, že si oknem fotí,  spešl dvě kraslice. - Jó, to nemělo se stát. - Jó, já měl strejdu rád.

Dostal jsem dnes od Charloty krásný, černý, nový boty, měkký jako mech. Než jsem cestou vestu zapnul, plác, já do něčeho šlápnul. Mám to, ale zatracenej pech.

Bylo to tam na chodníku, ba i s kouskem večerníku, před očima všech. Proč zrovna já    v centru dění, šláp do toho bez míření. Mám to, ale zatracenej pech.

Nenápadně, jak jen mohu, po dláždění šoupu nohu, zvolna ztrácím dech. Někdo říká: Vida, vida, zase ňákej invalida. Ten má, ale zatracenej pech.

Čekám jestli mě to pustí, papír za mnou, ale šustí jako pytel blech. Kdosi špitnul, hele reku, co to nosíš na kramfleku. Ty máš, ale zatracenej pech.

Davy lidí za mnou běží, hlavní třídou na nábřeží i na druhej břeh. V životě se tolik šelem netočilo za mým tělem. Jó, to holt je zatracenej pech.

Pomozte mně lidi zlatý! Vylepuju inzeráty na všech možnejch zdech. Kdo mi sundá pod patou, tu žvejkačku proklatou? Mně to nejde! Já mám dneska pech.

Kdo mi sundá pod patou, tu žvejkačku proklatou? Mně  to nejde! Já mám dneska pech...žvejkačka...podívejte se... prej žvejkačka...chachachacha....chacha...

zpět na seznam alb

Slunce hřálo, vítr pálil do tváře, horkej jak fén. Když  jsem vytáh svojí herku z garáže. Jó, to byl den.

Hned za rohem, hned za první zatáčkou, než jsem stačil trochu zmáčknout pedál, stavěli mně policajti s plácačkou a že prej jsem zprava přednost nedal.

Než jsem stačil pozdravit, tak už jsem vtom. Peníze ven! V kupónu mám díru jako hrom. Jó, to byl den!

Za městem jsem sebral první stopařku s vlasy jak len.    V lese se mnou zastavila bez nářků. Jó, to byl den.

A když potom za poslední dědinou, řekla: Díky, a zmizela v mlází. Chvíli koukám za tou láskou nevinnou, když tu zjistím, že mi leccos schází.

Novej foťák, magneťák i s rádiem jsou fuč, jak sen! Ještě slyším její adieu. Jó, to byl den.

Nakonec mi ňáký blázni posedlý, propíchli všechny čtyři gumy. V motorestu limonády nevedli, tak jsem si dal pívo a dva rumy.

Mřížema teď vyhlížím na ulici, pryč je můj sen! Zpívám na záchytný stanici. Jó, to byl den! - Jó, to byl den.